Poslední pápá oceánu a ...

V pondělí ve škole mne zase něco osvítilo, brzo že, když musím domů :). Po škole jsem se šla rozloučit s oceánem. A konečně jsem si v něm pořádně vyčvachtala nohy. Navštívila jsem severní část La Jolla Shores, kam moc lidí nechodí.

Molo táhnoucí se z Discovery Way

Na nohách mola rostly mušle. A nikdo je neodlupoval a neničil. Jako fakt.

Na břehu se objevila nejmíň 5m chaluha. Hustá! :D

Některé kameny vypadaly opravdu zajímavě.

U pobřeží se schovávali malí bílí čápi.

A toto je kamen kolonizovaný mušlemi, které jsou kolonizovány jakýmsi lišejníkem.

Napadlo by vás, že je nad tím silnice?

V úterý za náma s Tonym  na terasu nečekaně přišel pan profesor obědvat. Bylo to fajn si s ním popovídat, zjistit, co znamená jeho příjmení Abagyan (sklo), poslouchat o tom, odkud pochází a proč odešel z Ruska, kolik a co má za děti a tak. Bylo to takové milé a neformální.

Odpoledne Tony sondoval, jak to u nás chodí co se týče doktorského studia. Popsala jsem mu realitu. A tak prý ať zkusím studovat v zahraničí. A že v Austrálii mi klidně bude dělat průvodce po Sydney. No jo, ale ono se mu to řekne že, když rozumí anglicky všemu.

Odpoledne jsem si ve Vonsu koupila svoje poslední Californian Sushi. To tady mají vynikajíci za přijatelnou cenu $ 5.49, pokud netrváte vyloženě na rybě a nějakých specialitách v tom, to se pak cena pohybuje i okolo $ 10.

Odjezd z apartmánu jsem musela nahlásit den dopředu, přišel mi mail s takovýma těma obecnýma věcma, jakože jsme rádi, že jste si vybrali tyto apartmány a bla bla bla..musíte opustit apartmán do 12h.. a nechte klíč u sebe na stole. ... Jo? Ale to nedomysleli. Dveře se totiž tady na Miradě nedají zabouchnout a musí se vždy zamykat. Nemůžu tu nechat otevřeno, když tu má Karem svoje věci. A tak s ní zítra ráno vstávám v 6.30, abych v 7.30 s ní a s kufrem mohla jet do školy a tam počkat na letadlo, které letí až ve 20.30.







Už teď musím říct, že mi to tu do jisté míry bude scházet. To přátelské prostředí, možnost se kdykoli na kohokoli obrátit, aktivní přístup, kdy vám chtějí pomoci vylepšit ty výsledky, které máte. Taky mi bude scházet rychlý počítač na výpočty, pohled z kancelářského okna, to, že si navzájem v kanclu pomáháme, protože pracujeme se stejným programem. Je to o tolik snažší, než když nemáte v Brně nikoho. Bude mi také scházet sluníčko, šustění palem, pohodový přístup pokladních, autobusy s drátkem na znamení zastavení a všechny ty možnosti, které tu máte k dispozici. A na druhou stranu si už nedokážu představit být sama někde dlouho a daleko víc jak měsíc ...mm..:(

Birch Aquarium at Scripps

***

Protože Tony se tady ve svém čase opravdu hodně nudí a nikoho tu prakticky nezná, snažil se vymyslet, co by se dalo podniknout. A tak jsme se domluvili, že by nebylo špatné zajít do místího Birch Aquarium at Scripps, který obsahuje různé zdejší podmořské živočichy a rostliny. 

Vstup do akvária. Nikdo nám tady nekontroloval lístky. Ale kdyby jste se sem chtěli dostat načerno, tak je velmi jednoduché. Projdete přes obchod se suvenýry, který má jak vstup před akváriem, tak z akvária.... tím vás samozřejmě k ničemu nenabádám :)

V celém komplexu byla různá akvária s x druhy rostlin a ryb. Jejich jména si rozhodně nepamatuju. Hodně fotek má odlesk z nějaké jiné zářící tabule a nebylo tomu možno nějak zabránit. Škoda no.

Tohle je jediné, co jsem si zapamatovala, jak se jmenuje - říkají tady tomu jellies. Svítily chvíli modře, pak bíle, pak červeně atd. Velmi hezké a uklidňující.

A toto bylo největší akvárium, které tu pro ryby měli. Mohli jste si tady i před ním posedět a rozjímat. To taky pár lidí udělalo.

Stejně mě ale provázel takový pocit úzkosti, že ty ryby jsou tady v omezeném prostoru a oceánu by jim bylo líp. Teda možná. 

Hodně rybiček vypadalo jako z filmu Hledá se Nemo.

A tohle byly zvláštní rybičky, které furt čumákem směřovaly dolů. Jestli to byla poloha spánková nebo mrtvolná nevím.

 

Následující dvě fotky patří k sobě. Tohle je korál, tak jak má vypadat.

Tohle je ale mrtvý korál, kterých se tu prý objevuje čím dál více. Rozdíl, že? 

A tohle je tzv. Leopard Shark, žralok, kterým tady turisty straší. Ale nekouše, prý je to taková hodná rybička :). No ale zkuste si s ním sami zaplavat, že.

No a hádejte co je tohle... vypadá to jako duch a není to duch... 

...je to rejnok! Jo!

 

Pozdější akvária byla "mezinárodní". Myslím, že tohle se vyskytuje jak v Americe, tak v Austrálii.

Tohle byli Dragon seahorses (mořští koníci) z Austrálie. Název si samozřejmě zaslouží jak vidíte.

A tohle byli taky mořští koníci z Austrálie. Mám namysli to bílé plovoucí ve vzduchu... 

Jinak co se týče mořských koníků, tak jsou to fakt sympaťáci. I proto, že samička klade vajíčka o velikosti 2 mm do břišního vaku samce a samec pak rodí. Na takový chlapský porod se můžete podívat tady:

To video není moje, protože se mi poškodilo :(. Ale jinak je to ta samá nahrávka z akvária, jakou jsem pořídila. Dokonce jich je na youtube víc.

V areálu je i zábavní sekce, kde se můžete dozvědět něco o využití sluneční, větrné, čistě mechanické, vodní a přílivové energii. Což je docela fajn, vidět že se podporují obnovitelné zdroje. Navíc si to můžete vyloženě "vyzkoušet". Vyrobit energii, sestavit nejlepší vodní cestu po spádu proudu, vyrábět elektřinu z vámi vyrobeného přílivu atp.

No a nesmí chybět fotky výletníků... mě...

...a nás dvou s Tonym. 

Poslední pátek a sobota v San Diegu

Tony měl tento týden docela prokrastinaci. Jakože snaží se něco dělat, ale stejně mi řekl, že opravdu začne pracovat až další týden. Snažil se mě naučit, jak rozeznáte od sebe Číňana, Japonce, Korejce a ty ostatní Asiaty. Umíte to? Otestujte se :). Určete obličeje.. která z nich je Číňanka, Korejka, Japonka, Mongolka?

Odpověď najdete na konci článku, to abyste nepodváděli :P. 

Co se týče vyučovacích hodin pro mne, Ani a Tonyho dohromady, tak jsme trochu více postoupili, pochopili. Já teda spíš opravdu pozoruji než poslouchám.

Na našem patře udělal Tony objev, protože našel minibalkónek se stolem a sedačkou, mikrovlnou a lednicí (ano, ty byly venku!). Tak jsme poseděli a chvíli při obědě vykládali. Výhled byl takový:

Pokud pilně čtete můj blog, tak jistě poznáte, kde přesně bydlím. Špičatý mormonský kostel je prostě nepřehlédnutelný.

V pátek jsem se stavila v Ralphsu pro něco speciálního. Pro Pumpkin Pie. V Minecraftu je to jediná věc, kterou můžete udělat z dýně a tak jsem si říkala, že by nebylo špatné vědět, jak takový dýňový koláč chutná. Voní jako perník, konzistenci má spíše jako starší domácí puding a dýně je z něho opravdu cítit. Nic pro zasycení, ale aspoň vám po tom nebude blbě :) (narozdíl od tvarohového New York cake, který jsem nemohla dojest, ačkoli jsem měla jenom 1/12...byl tak hustý a těžký do žaludku, že se nedal sníst ani na 4 zátahy).

Přede mnou u pokladny stál pár studentů, pokladní je pozdravila a zeptala se typicky na "How are you?", ale nedostala odpověď... říkala jsem si..hmm..asi je to běžné, ale je to divné. Přemýšlela jsem, esi mám odpovídat a ptát se na to stejné i pokladní, až mne začne obsluhovat. Nedalo mi to a tak jsem se jí odpověděla a zeptala jsem se jí též na to jak se má. Ta se rozzářila jako sluníčko od ucha k uchu a řekla: Gůůůůůůůůd! :D Tak jí říkám, že je první pokladní, co mi odpovídá. A ona na mne: "Jako cože? To není možné! Tak choďte ke mně, já vám vždycky odpovím!" :) a rozloučila se se mnou.

Jinak co se tu týče příprav na Velikonoce tak nic moc se tu neděje. V obchodech není ani tak moc velikonočních čokin, reklama prakticky žádná. Sem tam teda narazím na látkové košíky pro koledníky (třeba v podobě hlavy králíka), ale jinak nic. 

 V sobotu jsem jela na La Jolla Shores pláž koupit nějaké suvenýry. Pořídila jsem zase docela pěkné fotky..některé z nich ani nepotřebují komentář..

U Lower Marine Biology jste mohli najít nerušené klidné výhledy.

Tohle byla minizahrada růží v Scripps Institition of Oceanography. Nádherně voněla! Škoda, že už vše odkvétalo.

Jedna ze speciálních záchraných budek.

Úroda minimušliček. Takhle hustě jsem je tu viděla prva.

Veřejný chodník na La Jolla Shores Drive. Úžasné že? :)

Pohled na Hidden Valley a Mount Soledad (ta malá špička vlevo).

Tahle megadlouhá limuzína se snažila dostat níž k pláži. Břichem se ale zasekla o silnici. Tak na to řidič víc šláp a nehledě na ten kravál to teda zdolal. Akorát teda ten betonový blog pod autem dostal pěkně zabrat. No musí být radost s tím tady jezdit!

Pak jsem se šla ještě jen tak ze zvědavosti podívat do obchodu s hračkami pro děti. Spíš to byl teda obchod amerických dětských pokojíků nebo jak to nazvat. Zde můžete vidět, jak takový ukázkový pokojík vypadá.

Tak, a jsme na konci. Takže vzpomínáte si ještě na svoje typy, která z nich je Číňanka, Korejka, Japonka a Mongolka? Odpověď vidíte na fotce :).

Číňani prý mají kulatou až oválnou hlavu a zploštělý obličej. Korejci mají tvar hlavy do čtverce nebo lichoběžníku, jsou světlejší než Číňani a jsou prý prostě jiné. Japonci jsou nejsvětlejší a mají protáhlé hlavy a prý mají posunuté oči nějak níž. A Mongolce poznáte protože nemá typické asijské oči. Prý :)

A kdyby jste se nudili, můžete online sledovat všechny lety ve světě.. ..a třeba ve čtvrtek i moje letadlo :)
http://www.sledujto.cz/

Je libo arménštinu nebo kantonštinu?

Jestli čekáte, že jsem něco podnikala v neděli, tak vás musím zklamat. Vůbec se mi nikam nechtělo a tak jsem se válela v posteli. Tento týden mě, Ani a Tonymu začínají hodiny s panem profesorem. První lekce byla o Unixu, další o základech ICM. Rozumím tomu, co dělá, nerozumím "překvapivě" angličtině :).

Dneska jsem si od Ani poslechla, jak zní arménština. Nedá se totálně nikam zařadit. Je naprosto odlišná od všech možných jazyků, co jsem kdy slyšela. A navíc mají svoje vlastní typické písmo. Můžete si poslechnout a mrknout se tady:

Tony se nějak styděl před náma dvěma mluvit čínky - kantonsky. Kantonština je dialekt čínštiny, jímž se hovoří v Kantonu, Hongkongu a v přilehlých jihočínských provinciích. Tomuto nářečí však mluvčí spisovné čínštiny nerozumí. Hmm... takže pokud chcete cestovat po Číně, měli by jste se naučit mandarínsky. Jenže s Číňany v zahraničí se domluvíte zase převážně kantonsky. Ach.

Tady si můžete poslechnout anglicko-kantonskou lekci. Moc dobře zpracovaná. Ta kantonština vypadá z toho videa docela dost jednoduše.

Dneska (ve středu) mi ukazoval mobil 32°C, a to i přesto, že bylo spíše zataženo. A ano, poprvé tu bylo vedro. Konečně jsem mohla sundat svetr, bez kterého jsem se od svého nachlazení nepohla z bytu..

Cestou domů řídila autobus jedna specifická řidička, se kterou jsem už měla čest jet. Vždycky šlápne na plyn a pak hned na brzdu... takže si dokážete představit, jak ta jízda vypadala... často prostě i narychlo sundává nohu z plynu, takže ten bus s váma prudce skáká. A protože někteří studenti stáli a byli ověšeni mnohdy i nákupními taškami, začalo se v buse ozývat "shit!" :D.

Taky jsem se byla znovu podívat do Marshall´s. To je prostě outletový obchod, kde se vyplatí nakupovat, seženete tu věci totiž kolikrát o 40% levněji. Problémem je, že se tu musíte vyloženě přehrabovat a né všechno seženete. Chodí sem nakupovat dost lidí. Zrovna tam měli dávku nových botiček. Jedny "slušivé" vypadaly takto:

A pro fandy basketbalu tu taky něco měli. Nafukovací po-břiše jezdící vodní dráhu na jejímž konci je basketový koš. 

Háj, ajm Tony

"Háj, ajm Tony" se v pátek odpoledne ozvalo v mojí kanceláři. K mému překvapení budu sdílet prostor s dalším člověkem. Jde o studenta z Austrálie. Vypadá jako Asiat, ale je prý native-australian-speaker. Má i trošku jinší přízvuk, samozřejmě. Ale je mu rozhodně líp rozumět než Američanům. Bude tu na 5 měsíců a prý umí ovládat něco v ICM - pouze graficky tedy (ne pomocí příkazové řádky), že prý jinak pracuje spíš v laboratoři. Hodně dobře se s ním povídalo. Příjemný člověk. Docela mu závidím, že umí anglicky. A je graduate - takže už má titul magistra.

V pátek odpo jsem se ještě stihla mrknout do jednoho Disney obchodu, kde bylo spoustu pohádkových panenek a autíček. No ale musím říct, že věci pro holky rozhodně převažovaly. Ty tvořily asi víc jak 3/4 obchodu. Mezi těma hračkama jsem našla i takovou zajímavou plyšovou hračičku. Nevím z jaké pohádky je, ale hrozně se mi líbila :)

Takhle vypadala na první pohled... 

...a na ten druhý v sobě skrývala smějící se hrášky! :)) 

Prostě moc hezké! Aspoň pro mne.

V sobotu jsem si říkala, že bych mohla po dlouhatánské době se zase podívat do Pandy (fastfood - pozn. redaktora) v UCSD, ale neudělala jsem dobře. Celkově v areálu UCSD bylo tolik lidí, ale tolik!! Hlava na hlavě. Pak se mi vybavilo v hlavě, že mi Ani (ta arménsko-americká studentka) říkala něco o tom, že na UCSD mají 3 semestry a že zrovna bude nějaký začínat. A já jsem asi trefila onen den. 

Na tech fotkách to ale zrovna zatraceně není vidět, že by tam bylo narváno, ale věřte mi, bylo! 

Tohle je zrovna pohled do hlavní ulice na UCSD vedoucí k Geisel Library. Bylo tu opravdu hodně stánků nabízející cokoliv. 

Měla jsem na sobě zrovna svoje oblíbené pokerové tričko. V tom chumlu si toho poměrně hodně lidí všímalo. A jeden starší borec (40 let) se tak ke mne hlásil právě kvůli tomu pokeru. :) Prý jeho syn vyhrál $ 21 000...

Přímo u Price Centra zpívali studenti a stoly byly skoro zcela plné (ve všední dny nebývají).

Poté jsem se ještě byla podívat do CVS pharmacy. Podle názvu je to lékárna, ale podle prodejny je to všehochuť. Koupíte tady totiž navíc šminky, hadry, jídlo, chlast, smetáky, žrádlo pro kočku atd. ...

A jinak je San Diego opět v českých novinách. Tentokrát proto, že policie objevila tunel mezi sandiegskou čtvrtí Chula Vista, kde se pohybuje hodně Mexičanů (navíc jsem byla Američanem upozorňována, abych tam necestovala) a mezi hraničním mexickým městem Tijuana. Prý byly v tunelu i koleje a užívalo se to k přepravě drog. Více zde http://zpravy.idnes.cz/paseracke-tunely-do-usa-0vx-/zahranicni.aspx?c=A140405_155416_zahranicni_mlb .

Já nevím, jaký mám dát název příspěvku

Celkově nyní jsem teď ve škole pomalu celý den. Minulý týden jsem se totiž dozvěděla, že další týden budu mít prezentaci na groupmeetingu. Musela jsem proto všechny své předchozí výpočty přepočítat, zpracovat, opravit, tak abych to všechno zkompletovala. A taky se snažím přečíst znovu všechny články, co jsem na své téma četla + další navíc, abych byla schopna odpovědět co proč jak je, jak funguje, jaké algoritmy užívají ty a ty programy. Až mne z toho bolela hlava. Se nějak přehřála :). Protože díky UCSD mám přístup prakticky ke všemu, mám co dělat abych vše potřebné přečetla na úterý. Navíc si musím hodně věcí zapisovat, však mne znáte, co si nenapíšu, to druhý den nevím....

Co ale musím říct, že mi ticho v kanclu hrozně vyhovuje (a teď to neberte zle vy z kanclu :) ), prostě mi přijde, že jsem víc soustředěnější. Taky je to kvůli tomu, že tady není moje práce rušena tím, že musím chodit na přednášky/cvika, průběžně se učit do něčeho jiného (co kolikrát mne prostě tolik nezajímá), můžu tu prostě kontinuálně pracovat, nezapomenu hned, který výpočet jsem spustila a který mi doběhl atd. Ta práce není roztříštěná. Díky tomu jsem schopna (aspoň si myslím) pracovat efektivněji a rychleji. Škoda, že v ČR nemůžu takhle fungovat taky...

Další věc je, že Karem do mne furt bušila, ať si téhle příležitosti považuju a ať ji využiju na maximum. Asi až díky ní jsem si nyní vím, jak je můj pobyt zde jedinečnou příležitostí... Také se ke mne dostaly motivační videa, díky kterým jsem si uvědomila, že chci ve svém oboru zůstat.

Jen tak pro zajímavost jsem se dívala na LinkedIn (web s nabídkami prací z celého světa). V San Diegu a v Kalifornii obecně je hoooooodně nabídek na práci v biotechnologiích, výpočetní chemii, bioinformatice a chemoinformatice. V Brně neuvádí LinkedIn nic...smutné. Člověk tak díky tomu začíná tak trochu víc přemýšlet, jestli to nezkusit tady. Ještě smutnější však je, že snad ve všech takových nabídkách musím mít doktorát, umět perfektně programovat v některém programovacím jazyku a být tak cca 3-4 roky v oboru po získání Ph.D. Tím pádem bych se sem mohla teoreticky dostat až za 9 let :D. No nic.

Dneska (ve středu) přišla do kanclu slečna, že jestli si tu může sednou k PC (byla se už v rychlosti představit na groupmeetingu, takže nebyla neznámá). Jmenuje se Anna a je z Arménie. Tedy ona je asi tak trochu jako native speaker, protože její rodiče se sem přistěhovali poté, co rozpad SSSR dovolil rodičům vycestovat. Přiznám se, že nevím, kdy přesně to bylo, ale je stará jako já. Docela příjemná změna v kanclu, v pohodě holka. Taky mi řekla, že mluvím strašně dobře anglicky.. proč mi to říká kruci dyž to není pravda? :D Už teď vím, že ty státnice z angličtiny, co budu mít v červnu nebudou na ABC. Obě dvě teď musíme ale makat jako fretky, protože já musím dokončovat ty výpočty a ona musí udělat 100-položkový seznam jakýchsi látek do pondělí, to dostala jako úkol od pana profesora. Připravila si pro něj totiž jenom 6 látek. Asi to bylo málo :)))).